
RAMPANT FLORA
3/9/2022 — 15/10/2022
„Zdálo se mi, že kdybych dokázala pochopit, jak tyto rostliny žijí, a naslouchala tomu, proč kvetou a vadnou, objevila bych zcela nový způsob života.“
Z knihy Přesazená, Alice Vincentová
Skupinová výstava s názvem RAMPANT FLORA nahlíží na téma rostlin z různých perspektiv. Rostliny a květiny v sobě skrývají nejen estetický požitek, ale vypovídají také o době, ve které
se nacházíme, o vztahu člověka a přírody, o jejich potenciálu zmírňovat širokou škálu problémů způsobených lidskou
činností. Pro mnohé umělce a umělkyně, kteří představují své práce na výstavě, se rostliny staly výchozím motivem jejich
tvorby, avšak každý/á z nich pracuje s tímto tématem jiným způsobem.










Kristína Bukovčáková
(1991) je slovenská malířka, která ve svých obrazech reflektuje enviromentální krizi. Motivem jejích obrazů jsou nepříliš optimistické scénáře a vize budoucnosti. Umělkyně zkoumá vztah člověka a přírody a dopady lidského konání na naši planetu. Obrazy maluje technikou airbrush a akrylovými barvami.
Kristína Bukovčáková v letech 2011–2015 studovala malbu na Akademii umění v Banské Bystrici (prof. Ján Kudlička a doc. Mgr. art. Rastislav Podoba, ArtD.). V roce 2013 absolvovala studijní stáž v Krakově (prof. Andrzej Bednarczyk). Je absolventkou ateliéru Intermediální konfrontace na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (2015–2018, prof. Jiří David a doc. MgA. Milan Salák). Je vítězkou soutěže VUB Maľba roka (2016), v roce 2015 obsadila v téže soutěži 2. místo.
Jan Gemrot
(1983) je český malíř, který skrze své hyperrealistické obrazy usiluje o vyjádření těžko uchopitelného pocitu a atmosféry. Za jeho obrazy se skrývá příběh, který zůstává nedořečený a je pouze na divákovi, aby ho prožil spolu s autorem. V jedné z jeho sérií s názvem Prorůstání se tématem jeho tvorby stala flóra, která zde symbolizuje nový začátek v konci. Podobu některých rostlin si Gemrot sám vymyslel: „Květiny jsou někdy fiktivní. Často pracuji s propojením skutečných a zcela vymyšlených prvků. Tento mix reality a fikce je pro mě důležitý.“ (Z rozhovoru s Karlem Srpem v knize Observace, Praha 2022.)
Jan Gemrot vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru klasické malby Zdeňka Berana. Cyklus Únos, jeho diplomová práce, byl zakoupen do sbírky současného umění Dvorak Sec Contemporary. Od roku 2011 je Gemrot zastoupen i ve sbírkách Národní galerie Praha, Alšovy jihočeské galerie, Galerie Felixe Jeneweina v Kutné Hoře, městské části Praha 3, města Chrudim, Fait Gallery a Muzea mladého umění.
Martin Krajc
(1984) je český malíř, pro kterého je příznačný expresivní rukopis a živé barvy. Počátky jeho tvorby byly značně formovány prostředím streetartové scény. V jedné ze svých sérií se věnuje květinovým zátiším a stejně jako malíři 17. století nachází i Krajc v květinách prostou estetickou kvalitu. Květiny ve vázách jsou kusem přírody, který si vnášíme do našich interiérů, aby je oživily a provoněly.
Martin Krajc diplomoval v roce 2009 na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Michaela Rittsteina. V letech 2007–2008 absolvoval stáž ve španělském v Madridu, která pro něho byla zásadní. Pod vlivem starých mistrů se stal jeho rukopis uvolněnější a hravější. Ve Španělsku Krajce inspirovala i korida a téma býků se stalo vedle figurálních motivů jedním z klíčových v autorově tvorbě. Martin Krajc spolupracuje s galerií Dvorak Sec Contemporary a je zastoupen v mnoha sbírkách.
Kateřina Ondrušková
(1991) je česká malířka, která se ve své tvorbě soustředí na přírodní motivy, především na květiny. Její práce jsou intimní, melancholické, plné vlastních vzpomínek. Během studia se začala zajímat o téma zahrad a průběžně se k němu ve své tvorbě vrací. Tento kus zkultivované přírody v ní naopak vyvolává pocity divokosti a chaosu. Umělkyně maluje akrylovými barvami, které svižným způsobem nanáší na plátno. Kateřina Ondrušková je absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru Malba 3 pod vedením Josefa Bolfa a Jakuba Hoška. Od roku 2022 je zastupována galerií Double Q v Hong Kongu. Po studiu absolvovala pracovní stáž v ateliéru konceptuálního umělce Roberta Barty v Berlíně.
Monika Pascoe Mikyšková
(1983) je slovenská umělkyně, která ve své tvorbě plynule přechází od monumentálních akvarelových maleb ke keramickým objektům a k uceleným instalacím, pro něž se inspiruje krásou přírodního světa. Vytváří vlastní fiktivní zahrady a v její práci se projevuje i citlivý přístup k životnímu prostředí. Monika Pascoe Mikyšková absolvovala magisterské i doktorské studium v Ateliéru malby a jiných médií na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (2014). V roce 2004 se zúčastnila studijního pobytu v ateliéru Roxy Walsch na University of Newcastle upon Tyne ve Velké Británii. Získala 3. místo v soutěži VÚB Malba (2007), ocenění v kategorii Selector Selection Prize v rámci Essl Art Award CEE (2015) a stipendium Nadace NOVUM (2020). V roce 2022 se stala laureátkou Ceny Oskára Čepana. Monika Pascoe Mikyšková spolupracuje s galerií Jiří Švestka.
Anna Ročňová
(1989) je česká sochařka, která vytváří na první pohled velmi křehké objekty z materiálů, které nachází v přírodě. Ty pak propojuje se sádrou, s kožešinami, pletivem a jinými umělými prvky. V jejích objektech se tak prolíná přírodní a umělé. Ve svých posledních instalacích začala své objekty umisťovat přímo do přírody, které se tak začaly postupně stávat její součástí. Umělkyně skrze svoji tvorbu reflektuje koexistenci člověka a přírody. Anna Ročňová studovala v Ateliéru sochařství pod vedením Edith Jeřábkové a Dominika Langa (2010–2017) na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 2013 absolvovala stáž v rámci studijního programu TransArts na Universität für angewandte Kunst ve Vídni a v roce 2015 v ateliéru malířství II/škole Vladimíra Skrepla na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 2021 se stala laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého.